Nikdy jsem nebyl a zřejmě ani nebudu příznivcem barevných obrázkových sešitů o hrdinných bojovnících s nadlidskými schopnostmi, kteří zasvětili svůj život nekonečné válce se zlem. Komiksy jsou však i přesto nepopiratelný fenomén, což se v posledních letech začalo čím dál výrazněji projevovat i na plátnech kin. Ušatý netopýří muž v černém však na filmový pás přišel mnohem dříve, než nastal boom všech Spidermanů, Hulků, X-menů a dalších. Je tomu už více než 15 let, co režisér Tim Burton stvořil svou vlastní vizi ponurého velkoměsta Gotham City a spolu s ním i nezapomenutelného padoucha Jokera v podání Jacka Nickolsona. Po prvním Batmanovi vznikly ještě další 3 pokračování, z nichž ty dvě poslední dosti výrazným způsobem degradovaly kvalitativní úroveň Burtonova skvělého snímku. Když už se zdálo, že kult netopýřího muže je pro velké kino definitivně pohřben v hloubi tmavých jeskyň, přišlo vedení Warner Bros s nápadem oprášit jeho zašlou slávou.
Svěřit 130 miliónový rozpočet do rukou Hollywoodem ještě stále nedostatečně protřelého režiséra se však dopředu mohl jevit jako definitivní hřebíček do rakve kdysi nadějně rozběhnuté filmové série. Christopher Nolan je hlavně specialistou na ponuré thrillery („Memento“, „Insomnie“) a „Batman začíná“ byl pro něj doslova křest ohněm. Buď se definitivně prosadí do první ligy, anebo si obrovským propadákem na dlouho, ne-li navždycky, zavře dveře před dalšími nabídkami velkých studií. První předpoklad výsledku se do puntíku vyplnil. Ano, nový Batman je úplně jiný než jeho předchůdci. Všechno je jiné, mnohem skutečnější. Gotham City je sice stále obrovské velkoměsto plné zločinu a bídy, ve kterém se snad ani nedá žít. Netvoří jej však monumentální a temné gotické stavby, nýbrž stejně monumentální "obyčejné" mrakodrapy. Stejně tak veškeré další maličkosti, jakými jsou například vzhled fotoaparátů novinářů postrádající retro nádech z předchozích snímků. Hlavní otázkou bylo, jak si Nolan poradí se zrozením netopýřího kultu, resp. jakým věrohodným způsobem jej dokáže prostřednictvím pohyblivých obrázků sdělit. Zde se opět projevila jeho schopnost práce s psychologií postav. Bruce Wayne – syn nesmírně bohatých rodičů, kteří jsou však zavražděni ještě v jeho dětství, je člověk plný frustrace a vzteku, neschopný se stále vyrovnat s rodinnou tragédií a svým vlastním vnitřním strachem. Životní tápání ho svede na zločinnou dráhu a když ho v zapadlé věznici někde hluboko v Asii navštíví tajemný muž nabízející mu novou naději, rozhodne se ji využít. Poutavé záběry na nekonečné a zasněžené vrcholky Himalájí a hlavně scény Bruceova pobytu v horském chrámu, kde je podroben tvrdému výcviku bojových umění, úplně vybočují ze striktně komiksové linie batmaních snímků a hned ze začátku diváka definitivně utvrzují v tom, že Nolan se rozhodl jít svou vlastní cestou a na předchozí zpracování Batmana dává vzpomenout snad pouze závěrečným mementem na hlavního padoucha z prvního snímku.
Jestliže snímek velmi získává na výborném vykreslení psychologie postav a uvěřitelnosti pohnutek k jejich činům, tak naopak menší kritice musím podrobit akční scény. Hlavně momenty boje muže proti muži(-ům) jsou někdy dost nepřehledné a i když tvůrcové vsadili na v současnosti velmi oblíbenou tematiku orientálních bojových umění, jejich choreografie nepatří zrovna k těm nejpovedenějším. Batmobilová honička s policií a závěrečná havárie nadzemní dráhy jsou však vizuálně úchvatné a zcela jasné dávají najevo výšku rozpočtu vyčleněného pro tento film. Mimochodem tvůrci ve svém pojetí neušetřili ani batmobil, který z ohnivého retrosporťáku s mohutnými křídly proměnili ve velice podařený tank po tuningové úpravě. Samotný zrod myšlenky stát se netopýřím mužem a její následná realizace rovněž nepostrádají věrohodné vysvětlení a patřičnou dávku humorného nadhledu.
Své sousto si z rozpočtu ukrojilo i početné a hvězdné herecké obsazení. Hlavní úloha byla svěřena pro mě doteď nepříliš známému Britovi Christianu Baleovi („Equilibrium“), jehož playboyská tvářička zhýčkaného milionáře funguje stejně dobře jako plnovousem obrostlý výzor kriminálníka. Konkurenci má však velmi silnou. Ať už hovoříme o šarmantním rodinném sluhovi Alfrédovi v podání Michaela Cainea, o tradičně skvělém Morganu Freemanovi anebo o ztvárnění snad posledního nezkorumpovaného policisty v Gotham City, kterého se s nenápadným neklidem ujal představitel spíše záporných rolí Gary Oldman. Liam Neeson, coby Bruceův učitel a člen tajného elitního řádu nejvíce připomene svou roli Qui-Gon Jinna v první epizodě Hvězdných válek.
V „Batman začíná“ se kromě již zmiňovaných bojových scén vše podařilo na výbornou. Nahlédneme do temné minulosti Bruce Waynea. Dozvíme se kdy a za jakých okolností se rozhodl jako netopýří muž bojovat s bezprávím. Tohle všechno pak ve znamenitém vizuálním balení, neotřelém pojetí a s charakteristickým Nolanovým rukopisem. „Batman začíná“ se možná nestane nejlepším filmem podle komiksové předlohy, ale rozhodně má kvality na to, aby se o něm ještě dlouho hovořilo jako o jednom z nejpovedenějších. Sám teď vedu svůj vlastní spor o to, zda-li je mi moderní až futuristické Nolanovo pojetí bližší než gotická zasmušilost Tima Burtona.